Postavení psa v rodině
Po svých předcích si stále nesou v povědomí, že pevný řád ve smečce je nezbytný pro přežití všech jejich členů. Hierarchické uspořádání smečky určuje přístup k jídlu i nejlepšímu místu k odpočinku. Člen , který má vysoké postavení, může kdykoli mít a dělat téměř cokoli. Na oplátku má ale takový člen více povinností, starostí a zodpovědnosti. Psi si to dobře uvědomují a jsou většinou spokojeni se svým podřízeným postavením. Pokud ale nedokážete psovi srozumitelně dát najevo, že jste tím neohroženým vůdcem vezme ač nerad ,, řád do svých tlapek“ a ujme se odpovědnosti. Moc dobře si totiž uvědomuje, že smečka bez vůdce je odsouzena k zániku. Názor, že vysoké postavení ve smečce spočívá v fyzické převaze je nesmyslný. Lidé zkoušejí různé hmaty, povalování psa na záda nebo jej při náznaku odporu nebo neochoty nepřiměřeně fyzicky trestají. Autorita ale nemá s tělesnou převahou co dělat. Důkazem jsou lidé drobného vzrůstu bravurně ovládající obrovské psy nebo tělesně postižení se svými doprovodnými a asistenčními psi. Použití tělesného nátlaku je při výchově, výcviku ale i při běžném soužití člověka se psem spíše na škodu. Vůdce smečky své postavení dokáže tím, že pro všechny obstará jídlo, bezpečí, místo k odpočinku dává podnět k procházkám (lovu).
V určitých situacích se chová vždy stejně je důsledný a jeho chování je vypočitatelné. Majitelé psů a to hlavně těch malých si však nepřipouští, že se musí chovat tak, aby pes jejich převahu stále viděl a každodenně si ji uvědomoval. Chovají se ke psům jako k dětem, zahrnují je svou přízní a nekritickou láskou aniž od nich vyžadují cokoli na oplátku. Jejich předpoklad, že jim pes bude vše automaticky oplácet stejnou mincí je zásadní omyl a začátek velkého problému. Pokud pes bez jakékoli práce dostane vše co je mu příjemné – krmení, pohodlné místo, pohlazení – dává mu to pocit vysokého postavení. Pes si musí stále uvědomovat, že člověk disponuje vším životně důležitým a pes dostane tyto potřeby jen v případě když se chová patřičně.
